Služby

Historie výchovného ústavu

Založení: Královská zemská polepšovna byla založena 2. března 1898 usnesením zemského správního výboru. K tomuto účelu byl zakoupen klášter Uršulinek s pozemkem 4 ha. Po adaptačních pracích byl ústav otevřen 14.června 1898. Účel ústavu je stanoven zákonem ze dne 24.5.1885. Přijímá mravně vadné chlapce, do Čech příslušné, ve věku 6 – 14 let.

Chovanci mohou být v ústavu podrženi až do 16-ti let. Mimo dobu vyučování byli chovanci přidržováni k domácím pracím, k práci na zahradě a k pomocným pracím v dílnách.

Zřízeny byly tyto dílny:

- Krejčovská

- Obuvnická

- Zednická

- Truhlářská

- Zámečnická

- Natěračská

- Knihařská

- Řezbářská

V zařízení bylo umístěno 150 chlapců.

Přehled názvů :
 
- Královská zemská polepšovna
- Zemská vychovatelna
- Dětský domov se zvýšenou výchovnou péčí
- Základní devítiletá škola a zvláštní škola s dětským domovem
- Dětský výchovný ústav
- Výchovný ústav pro děti a mládež
- Výchovný ústav a dětský domov se školou
- Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna

Chronologická historie DDŠ

Výchovný ústav a Dětský domov se školou v Králíkách je určen pro chlapce s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou ve věku povinné školní docházky. Výchovný ústav v Králíkách má dlouholetou historii, která je zachycena v kronikách ústavu.

Usnesením zemského správního výboru ze dne 2. března 1898 byla založena Královská zemská polepšovna v Králíkách. K tomuto účelu byl v Králíkách zakoupen klášter Uršulinek s pozemkem čtyři hektary. Po adaptačních pracích byl ústav otevřen dne 14. června 1898. Účel ústavu byl stanoven zákonem ze dne 24. května 1885. Přijímal mravně vadné chlapce do Čech příslušné ve věku 6 – 14 let. Chovanci mohli být v ústavu podrženi až do 16-ti let. Ředitelem ústavu byl jmenován p. Jan Tilšer. Poněvadž ústav byl zřízen pro děti školou povinné, byli chovanci vyučováni ve své mateřské řeči podle platných školských zákonů a nařízení. Mimo dobu vyučovací byli vedeni k domácím pracím, k práci na zahradě nebo k pomocným pracím v dílnách. Zřízeny byly tyto dílny: krejčovská, obuvnická, zednická, truhlářská, zámečnická, klempířská, košíkářská, natěračská, knihařská a modelářská (řezbářská). Kapacita zařízení byla 150 chovanců. Podle píle a chování byli chovanci rozděleni do tří disciplinárních tříd. Nový chovanec byl přidělen do 3. třídy, později do 2. a pak do 1.třídy. Po propuštění byli chovanci zpravidla odvezeni do učňovského místa a po dobu učení byli pod dozorem ředitelství (Kronika ústavu).

V letech 1938 – 1939 se stupňovalo napětí mezi Československem a Německem a s ním se též stupňovala nervozita mezi obyvatelstvem, zvláště v pohraničních krajích. Když československá vláda přijala podmínky čtyř velmocí, ujednané na sjezdu v Mnichově, připravovalo se vše k přestěhování nejnutnějších věcí. Podle rozkazu zemského úřadu ze dne 6. října 1938 byl ústav přestěhován do Opatovic nad Labem, kde byly pro chovance uvolněny potřebné místnosti. Dne 26. července 1945 se personál s chovanci vrátil zpět do svého původního působiště v Králíkách. Školní rok 1945 – 46 začal jako před okupací ve stejné budově se stejným učitelským sborem. Dne 1. září 1948 podle základního školského zákona byla Zemská vychovatelna postátněna a učitelstvo se stalo automaticky státními zaměstnanci. V tomto roce proběhla reforma ústavu. Ředitelem byl pedagog, také pro mimoškolní práci byli přijati učitelé. Dosavadní učitelský sbor měl samé starší učitele, proto byli místo nich přijati učitelé mladší. Na základě návrhu ředitele školy ministerstva školství, věd a umění došlo dne 28. března 1949 oznámení o povolení dvoutřídní neúplné střední školy o zřízení 4. třídy při zdejší národní škole, která nesla název Národní a neúplná střední škola při chlapecké výchovně v Králíkách. Dne 1. dubna byla uvedena v činnost střední škola.

V 60. letech procházel ústav rozsáhlými rekonstrukcemi. V letech 1955 – 56 stanovilo ministerstvo školství zásadu, aby dětské domovy i školy při nich byly pod jednou správou. Dne 21. listopadu 1955 nastoupil na místo správy Dětského domova se zvýšenou výchovnou péčí p. Vašátko. V prosinci došlo k vyhrocení kritické situace. Po dobu více než 1 rok trpěl ústav nedostatkem vychovatelů. To se odrazilo v rychlém a hlubokém úpadku kázně v ústavu, který se přenášel na školu. Rozmáhaly se hromadné útěky chovanců, plenění ústavu, loupeže mimo ústav, došlo i k přepadání aut a pocestných. Ve škole došlo k rozbíjení vyučování, terorizování slušnějších chovanců. Žáci si dovolovali i hrubě nadávat učitelům a ohrožovali je různými předměty, i noži. Doplněním vychovatelského sboru, zavedením jednotného postupu a přesného režimu dne, přemístěním některých chovanců bylo dosaženo postupného zlepšení v chování. Došlo i ke snížení útěků. Postupně se zvedala kázeň chovanců a jejich zájem o školní práci. Bylo zřízeno mnoho zájmových kroužků. Ve školním roce 1959 – 60 se přecházelo na nový systém služeb, kdy se turnusové služby s velkým počtem chovanců nahradily systémem denní odpolední služby u malých skupin. Tím došlo ke zkvalitnění práce vychovatelů a odpovědnosti vychovatelů. V posledních letech docházelo k častým rozporům mezi ředitelem ústavu a zaměstnanci. Dne 17. srpna 1961 předal odstupující ředitel správu Základní devítileté školy a zvláštní školy s dětským domovem p. Špinlerovi, dosavadnímu učiteli. Po změně ředitele se situace uklidnila. Byl zaveden nový systém služeb – služba na každé výchovné skupině 2 vychovatelé, rozdělení chlapců podle tříd. Byl tím splněn požadavek, aby v době mimo vyučování připadlo na vychovatele co nejméně chlapců.

V 70. a 80. letech docházelo ke snižování počtu zapsaných žáků. Ve vyučování se zvyšují požadavky na kázeň. Během školního roku byly největším problémem útěky. Dne 1. února 1972 došlo ke změně názvu na Dětský výchovný ústav. Nová koncepce speciálního školství stanovila několik výchovných skupin Dětského výchovného ústavu a několik skupin Dětského výchovného ústavu se zvýšenou péčí. Významná pozornost byla věnována pracovnímu vyučování a pracovní výchově v době mimo vyučování. Alespoň částečná zručnost a návyk na fyzickou práci byly pro žáky důležité, protože po odchodu ze zařízení se měli živit pouze touto prací. S volbou povolání byly potíže. Mnozí měli zájem o povolání, která pro ně byla nedostupná. Umísťovali se převážně do hornictví, zemědělství nebo jako zedníci.

V 90. letech vycházela výchovně vzdělávací činnost žáků z učebních osnov zvláštní školy. Snahou pedagogických pracovníků bylo učební osnovy splnit. Nejlépe se dařilo v  pracovním vyučování, v závěrečných třídách byla prováděna předprofesní příprava v závodě Lyra Lichkov. V březnu a v červnu roku 1994 se v ústavu natáčela část filmu „Marian“, jehož režisérem byl absolvent FAMU Petr Václav. Někteří svěřenci dostali vedlejší roli v tomto filmu.V září 1989 byl ve Výchovném ústavu pro děti a mládež ustanoven nový ředitel p. Zerzán, který tuto funkci vykonával do poloviny roku 2010. V současné době je vedením ústavu pověřen zástupce ředitele p. Mgr. Ladislav Klíma.

(Kronika ústavu).